Koupíte si balíček 1000 virtuálních "diamantů" za 200 korun, ale vysněný meč nebo nový vzhled postavy stojí 1200. Co uděláte? Koupíte další balíček. Přesně proti těmto praktikám se nyní tvrdě ohradila Evropská unie. Její síť pro ochranu spotřebitelů (CPC) zahájila koordinovanou akci proti devíti velkým videoherním společnostem. Co to znamená pro naše peněženky a bezpečí našich dětí?
Pokud hrajete hry na mobilu, konzoli nebo PC, případně pokud je hrají vaše děti, určitě ten systém znáte. Skutečné peníze vyměníte za fiktivní herní měnu – mince, zlaťáky, hvězdičky nebo kredity. Až za ně si pak ve hře kupujete to, co potřebujete. Z pohledu evropských úřadů se ale z tohoto systému stal nástroj pro manipulaci, který z lidí (a především ze zranitelných dětí) tahá peníze.
Evropská síť na ochranu spotřebitelů (CPC) proto nyní po devíti zatím nejmenovaných herních společnostech požaduje zásadní změny.
7 nových pravidel pro férovější hraní
Podle takzvaných Klíčových principů pro herní virtuální měny budou muset herní vývojáři začít hrát podle nových pravidel. Ta by měla zaručit, že hráči budou vždy vědět, kolik přesně utrácejí.
Na co se úřady zaměřily?
Ukažte skutečnou cenu: Hry musí jasně a transparentně zobrazovat, kolik herní předměty a virtuální měny stojí v reálných penězích (např. v eurech či korunách).
Konec maskování nákladů: Firmy se musí vyvarovat používání několika různých virtuálních měn nebo složitých směnných kurzů, které ztěžují pochopení skutečné ceny.
Nenuťte nás kupovat to, co nechceme: Hráči by neměli být nuceni kupovat zbytečně velké balíčky virtuální měny jen proto, aby mohli ve hře pokročit (typický problém, kdy vám po nákupu zbyde "pár drobných", za které si nic nekoupíte, ale nechcete je nechat propadnout).
Jasné informace před nákupem: Ještě před kliknutím na tlačítko "Koupit" musí hráč dostat srozumitelné informace o tom, co si pořizuje.
Právo nákup zrušit: Toto je velká novinka. Hráči by měli mít možnost od smlouvy odstoupit do 14 dnů, a to včetně vrácení peněz za nevyužitou virtuální měnu.
Férové obchodní podmínky: Pravidla hry musí být pro hráče srozumitelná a spravedlivá.
Ochrana zranitelných: Herní společnosti musí zavést pojistky pro ochranu všech spotřebitelů, přičemž zvláštní důraz je kladen na ochranu dětí.
Jde nejen o měny, ale i o data a závislosti
Vedle samotných měn se vyšetřovatelé zaměřují i na další nešvary moderního herního průmyslu. Pod drobnohledem jsou takzvané "loot boxy" (virtuální krabičky s náhodnými odměnami), které se často přirovnávají k hazardu, zejména pokud jsou cílené na děti.
Vyšetřuje se také to, jak firmy sbírají osobní data hráčů, zda hry neobsahují designové prvky záměrně vyvolávající závislost, jaká jsou výchozí nastavení rodičovské kontroly, nebo proč dochází k bezdůvodnému blokování herních účtů. Úřady se zajímají také o "dark patterns" – manipulativní techniky, které vás mají nenápadně dotlačit k tomu, co nechcete (například ztížení možnosti zrušit předplatné).
Herní průmysl se brání
Herní giganti si to ale nechtějí nechat líbit. Zástupci herního průmyslu (asociace Video Games Europe a EGDF) vydali prohlášení, ve kterém s úřady ostře nesouhlasí. Jádro sporu leží v tom, jak se na virtuální peníze díváme. Herní firmy odmítají, že by jejich in-game peníze byly "digitální reprezentací hodnoty" a zásadně odmítají srovnání s kryptoměnami, jako je Bitcoin. Tvrdí proto, že by na ně neměla platit tak přísná finanční pravidla.
Co bude dál?
Je zřejmé, že bezstarostná éra nepřehledných mikrotransakcí pomalu končí. Evropská komise by měla už v listopadu tohoto roku představit návrh nového zákona "Digital Fairness Act" (Zákon o digitální spravedlnosti). Očekává se, že právě do tohoto zákona se zmíněné principy ochrany hráčů promítnou a stanou se právně vymahatelnými.
Až si tedy příště vaše dítě (nebo vy sami) bude chtít koupit nový skin do Fortnite, zlaťáky do Robloxu nebo body do EA Sports FC, možná už brzy přesně uvidíte, kolik korun vám z účtu skutečně zmizí.